HEINRICH HEINE : Die Lorelei en seize langues/Die Lorelei u šesnaest jezika

Publié le par Thomas Dretart

http://www.rhein-lahn-info.de/tourismus-tdl/schrift-loreley.gif

schriftloreley

 

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=x1LyRL3MFnc[/youtube]

HEINRICH HEINE
Die Lorelei

Ich weiß nicht, was soll es bedeuten
Daß ich so traurig bin;
Ein Märchen aus alten Zeiten
Das kommt mir nicht aus dem Sinn.

Die Luft ist kühl und es dunkelt,
Und ruhig fließt der Rhein;
Der Gipfel des Berges funkelt
Im Abendsonnenschein.

Die schönste Jungfrau sitzet
Dort oben wunderbar,
Ihr gold’nes Geschmeide blitzet
Sie kämmt ihr gold’nes Haar.

Sie kämmt es mit gold’nem Kamme
Und singt ein Lied dabei;
Das hat eine wundersame
Gewaltige Melodei.

 

Den Schiffer im kleinen Schiffe
ergreift es mit wildem Weh,
Er schaut nicht die Felsenriffe,
Er schaut nur hinauf in die Höh’.

Ich glaube, die Wellen verschlingen
Am Ende Schiffer und Kahn;
Und das hat mit ihrem Singen
Die Lorelei getan.

Heinrich Heine

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=2DS6OA1NT3g[/youtube]
HEINRICH HEINE
Die Lorelei

Je suis en proie à la tristesse.
D’où cela vient-il? Je ne sais.
De ce conte du temps passé
Qui hante mon âme sans cesse?

C’est le soir, la brise est légère.
On voit couler, calme, le Rhin
Et luire le haut du ravin
Où le soleil se réverbère.

Mais, la vierge qui est assise
Là-haut est plus splendide encor,
Elle peigne ses cheveux d’or
Tandis que sa parure irise.

D’un peigne d’or elle caresse
Ses blonds cheveux, tout en chantant;
Ah, qu’il est étrange son chant !
Que sa mélodie est traîtresse !

Le marin dans sa frêle barge
Subit ce charme impérieux,
Délaissant les brisants, ses yeux
Fixent le sommet de l’alpage.

Les eaux, je crois, se refermèrent
Sur barque et marin à la fois.
Et voilà donc ce que peut faire
La Lorelei avec sa voix !

Prijevod na esperanto jezik

 

Lorelej’

Ne scias mi, kial mi estas
Malgaja en la kor’.
Antikva fabelo restas
Por ĉiam en mia memor’.

Vespero jam ekmalheliĝas,
Fluadas la Rejn’ en trankvil’,
La supro de l’ monto lumiĝas
En vespersuna bril’.

Belega knabino jen tronas
Kun ora juvelar’,
La belan vizaĝon kronas
Mirinde la ora harar’.

Ŝi uzas kombilon el oro
Kaj dume kantas ŝi.
Mirige tuŝas al koro
Sorĉiga la melodi’.

Kaj sopiregon eksentas
Ŝipisto dum sia vetur’;
Rifaron li ne priatentas,
Al monto rigardas li nur.

Mi kredas, ke dronos finfine
Ŝipisto kun sia boat’,
Kaj tion kaŭzis feine
La Loreleja kantad’.

tradukita de Leopold Elb (mortinta 1912), kun postaj modifoj

HEINRICH HEINE
Die Lorelei

I know not, what it is portending
that I am so depressed;
a legend from olden days past
will not leave my mind alone.

The breeze is cool and it darkens,
and peaceful flows the Rhine;
the peak of the mountain sparkles
with evening’s setting sun.

The fairest maiden sits perched
right up there wondrously,
her golden jewelry flashes
she combs her golden hair.

She combs with a comb all golden
and thus she sings a song;
that has a mysteriously
tyrannical melody.

The sailor in tiny vessel
is seized with a savage woe,
he sees not the rocky reef edge,
and that’s the deed, by her singing

I think that the waves have devoured
at last the sailor and boat;
and that’s the deed, by her singing
the Lorelei has done.
Transl. Klaus Engelhardt (c) 2005

Köler-Lorelei_

HEINRICH HEINE
Die Lorelei
Zlati Zunic
Ja ne znam, što li to značiti treba
Da tako žaloban budem;
Jedna bajka iz starih doba
Nije mi se našla u duhu mom.

Hladan je zrak i taman,
I mirno Rajna struji;
Vrh brjegova obasjan
U večernjem suncu sjaji.

Tamo gore predivna
Najljepša djeva sjedi,
Blistaju njena uresja zlatna
Dok ona svoje kose od zlata redi.

Ona se češlja češljem od zlata
I pri tome jednu pjesmu pjeva;
Čudesno je moćna ta
Draž njenoga napjeva.

Lađar sa svoje male brodice
Zarobljen njenom divljom čari,
Ne vidje podvodne litice,
On gleda samo u vis prema gori.

Ja vjerujem, da na koncu valovima,
Lađar i barka biše progutani;
A da pjesmama svojima
Lorelei to učini
Prijevod: Tomislav Dretar, 28.08.2009.

H. Heine: Lorelei – traduction polonaise V. Nezvala)
Já sám nevím proć, co to znaćí,

že jsem tak zamyšlen;

ta prastará pov st k pláći

m týrá dnes po celý den.

Vzduch ochladl, už se stmívá

a tiše plyne Rýn;

zá slunce doho ívá

a na hory pad stín.

Na skále sedí panna,

má démantový pás,

je celá ošperkovaná,

ćeše si sv j zlatý vlas.

Má zlatý h eben v hlav ,

ćeše se, zpívá si,

zpívá tak dojímav ,

co zpívá, ach, co asi?

Lodník je dojat tím zp vem,

ten zp v ho tak ošálí,

že, upoután luzným zjevem,

si nevšimne úskalí.

Vítr lo ku podemílá,

už nahnul se její kraj;

to všechno zp sobila

svým zp vem Lorelei

 

Lorelei

Language: Italian Translation Italian by M.T Bulciolu

Non so per qual ragione
mi sento così triste:
una favola d'altri tempi
non m'esce dalla mente

L'aria è fresca, si fa notte
e calmo scorre il Reno;
scintilla la cima del monte
nella luce del tramonto.

La bellissima fanciulla
sta lassù, meravigliosa;
nel balenìo degli aurei monili
pettina i capelli d'oro.

Si pettina con pettine d'oro,
mente canta una canzone
di strana e magnifica,
ammaliante melodia.

Il barcaiolo nella sua barchetta
n'è rapito con tale passione
che più non scorge gli scogli,
lo sguardo solo rivolto alla cima.

Pare che le onde abbian sommerso
alla fine barca e navigante;
e questo, con il suo canto,
ha fatto Lorelei.

Lorelei

Language: Spanish copyright © Alfredo García

Yo no sé qué significa
Que me sienta tan triste;
Una vieja historia
No quiere irse de mi memoria.

El aire es fresco, el día se desvanece,
Y el Rhin fluye silenciosamente;
La cima de la montaña centellea
A la luz de la tarde.

La más bella de las doncellas
Está sentada allí, maravillosa,
Sus joyas de oro resplandecen,
Mientras ella peina sus dorados cabellos.

Los peina con peine de oro,
Mientras canta una canción,
Una canción de maravillosa
E imponente melodía.

El marinero, en su pequeña barca,
La domina con tremendo dolor;
No ve los escarpados arrecifes,
Sólo mira hacia arriba.

Creo que las olas se tragan
Al final barca y marinero;
Y eso, con su canción,
Lo ha hecho Lorelei.

Traduction en néerlandais/flamanski:
Jacques Presser

Loreley

Ik weet niet wat de reden is,
Waarom ik zo treurig moet zijn;
Een sprookje van lang geleden,
Maalt steeds maar door mijn brein.

De lucht is koel en het donkert
En rustig stroomt de Rijn;
Zie hoe de bergtop flonkert
In de avondzonneschijn.

De mooie jonkvrouw zit er
Daarboven betoverend bij;
Haar gouden opschik schittert
En haar gouden haar kamt zij.

Zij kamt zinnelijk zingend,
Met een gouden kam heur haar;
Haar loklied is dwingend,
De melodie is wonderbaar.

Op het scheepje kijkt de schipper
-Of hem wilde weemoed bevloog-
Niet langer naar de klippen,
Maar staart alleen nog omhoog.

Ik geloof dat boot en schipper
Toen in de golven zijn vergaan;
En dat heeft met haar zingen
De Lorelei gedaan.

Генриха Гейне (нем. «Ich weiß nicht, was soll es bedeuten…»):

Над страшной высотою
Девушка дивной красы
Одеждой горит золотою,
Играет златом косы.

Златым убирает гребнем.
И песню поёт она:
В её чудесном пенье
Тревога затаена.

Пловца на лодочке малой
Дикой тоской полонит;
Забывая подводные скалы,
Он только наверх глядит.

Пловец и лодочка, знаю,
Погибнут среди зыбей;
И всякий так погибает
От песен Лорелей.

«Лорелея», перевод Александра Блока

Hebrejski prijevod:

Hebrejski prijevod:

וכך באו הדברים לידי ביטוי בשירו של היינה:[1]

איני יודע מה פשר הדבר,
בעטיו העצב בי כך משיח;
סיפור-מעשייה מימי העבר,
המסרב לנפשי להניח.
מחשיך סביב, משבי-רוח קרירים,
הריין מפכה בעצלתיים;
נוצצת פסגת ההרים,
באור-שמש של בין-ערביים.
יושבה הנערה היפה-ביפות
שם ממעל, נעים וטוב
מרצד לו בוהַק זהב-מחלפות,
סורקה היא שערהּ הזהוב.
סורקה שערהּ במסרק-זהב,
ומפזמת לה פזמון ושיר
אשר לו מין נגן משולהב,
לחן נרחב ואדיר.
המלח בסירה הקטנה אשר לו
נתפס בו בכאב עצום;
הוא אינו מביט בצוק שמולו,
מביט הוא רק מעלה, ברוּם.
דומני, לבסוף טרפו הגלים
המלח, גם סירתו, אללי;
וזאת עשתה שירת-האלים,
שירהּ של אותה לוֹרליי.

Finski prijevod: (Suomi)

LoreleiKirjoittanut Heinrich Heine  
 

 

En tiedä, kuinkahan lienee,
Kun murhe mun valtaa näin;
Sen vanha tarina tiennee,
Mi ei mene mielestäin.
On vilpas, päivä jo peittyy,
Rein-virta tyynenä on;
Vain vuoren huippuhun heittyy
Säde ilta-auringon.
Siell’ istui neito nuori
Tuoll’ yllä tenhossaan;
Ja kultasäihkeessä suori
Hän kultakutrejaan.
Hän suori ne kultaisin kammoin,
Vain laulua laulellen;
Sen sävel on unhottu ammoin,
Ja on valtavan tenhoinen.
Rein-laivurin nuoren mieltä
Saa hurjahan kaihoon tuo;
Hän ei näe kallionkieltä,
Vain ylös hän silmänsä luo.
Kai pohjahan nielussansa
Veet venhon ja laivurin vei;
Ja sen lumolaulullansa
On tehnyt Lorelei.

Lähde:

Juva, Valter 1902: Runoja: uusi sarja. Boman & Karlsson, Hämeenlinna.

Lorelei (doslovný překlad)

Údaje o textu
Titulek: Lorelei
Podtitulek: (doslovný překlad)
Autor: Heinrich Heine
Krátký popis: doslovný překlad Heinova zpracování staré německé legendy
Původní titulek: Die Lorelei
Zdroj: wings.buffalo.edu
Vydáno: 1823
Licence: PD-old-140
Přeložil: Mostly Harmless
Licence překlad: GFDL
Chybí odkaz na Wikipedii

Nevím, co má znamenat,
že jsem tak smutný,
pohádky z pradávných dob,
nemůžu pochopit smysl.
Vzduch je studený a stmívá se,
klidně plyne Rýn,
vrcholky hor září
ve večerním svitu slunce.

Nejkrásnější dívka sedí
tam nahoře zvláštní,
její zlaté šperky se blyští,
češe si zlaté vlasy,
češe se zlatým hřebenem,
a zpívá si přitom píseň
s podivnou
děsivou melodií.

Plavec v malé loďce
divokou bolestí je jat,
nedívá se po skaliskách
ale hledí do výše,
věřím, že vlny pohltily
na konec plavce i člun
a to svou písní
vykonala Lorelei.

LoreleiKirjoittanut Heinrich Heine  
 

 

En tiedä, kuinkahan lienee,
Kun murhe mun valtaa näin;
Sen vanha tarina tiennee,
Mi ei mene mielestäin.
On vilpas, päivä jo peittyy,
Rein-virta tyynenä on;
Vain vuoren huippuhun heittyy
Säde ilta-auringon.
Siell’ istui neito nuori
Tuoll’ yllä tenhossaan;
Ja kultasäihkeessä suori
Hän kultakutrejaan.
Hän suori ne kultaisin kammoin,
Vain laulua laulellen;
Sen sävel on unhottu ammoin,
Ja on valtavan tenhoinen.
Rein-laivurin nuoren mieltä
Saa hurjahan kaihoon tuo;
Hän ei näe kallionkieltä,
Vain ylös hän silmänsä luo.
Kai pohjahan nielussansa
Veet venhon ja laivurin vei;
Ja sen lumolaulullansa
On tehnyt Lorelei.

Lähde: Juva, Valter 1902: Runoja: uusi sarja. Boman & Karlsson, Hämeenlinna

Portugalski prijevod:

A loura
por Heinrich Heine
 
Text document with red question mark.svg
Dados de edição indisponíveis
[iniciar]

 

Não sei como explicar isto,
Por quê estou tão triste?
Uma lenda dos velhos tempos
Que me veio à lembrança?

O ar está frio e já escurece,
E calmo corre o Reno.
O pico da montanha brilha
No crepúsculo vespertino.

A bela donzela se assenta
Lá em cima, admirável.
Suas douradas jóias cintilam
Ela penteia seus cabelos louros.

Ela os penteia com pente de ouro
Enquanto canta uma canção.
E o canto é estranho,
Uma melodia potente.

O barqueiro em pequeno barco
Comove-se com ela, cheio de melancolia
E não percebe à frente o recife,
Ele olha só para cima, só para o pico.

Creio que as ondas vão devorar
Afinal, barqueiro e barco.
E essa é a lei
Da loura com seu kantad’.

tradukita de Leopold Elb (mortinta 1912), kun postaj modifoj

***

Ovo što slijedi nije čisti prijevod Heineove Lorelei

već jedna verzija prepjeva načinjenog za jednu skladbu na japanskom.

U uvodnom dijelu je opisan sadržaj legende:

◇コメント

ハイネの詩にもとづいてジルヒャーが作曲しました。

ローレライは、ライン川にまつわる、ある伝説を元にしています。
その伝説とは、だいたいこんな感じ。(ちょっとうろ覚え・汗)

ライン川の難所のある岩の上で、美しい乙女が歌を歌っています。
船乗りたちはその歌声のあまりの美しさに聴き惚れ、舟を操ることを忘れてしまい、事故が多発・・・旋律からはちょっと想像できないコワイ話だったりします。(^^;;;
(下の歌詞の大意をよ~く読んでみてください・笑)

◇歌詞の大意

なじかは知らねど 心わびて
昔の伝えは そぞろ身にしむ
寂しく暮れゆく ラインの流れ
入り日に山々 赤く映ゆる

麗しき乙女の 巌に立ちて
黄金のクシ取り 髪の乱れを
梳きつつ口ずさむ 歌の声の
くすしき力に 魂も迷う

漕ぎゆく舟人 歌に憧れ
いわねも見やらず 仰げばやがて
波間に沈むる 人も舟も
くすしき魔が歌 歌うローレライ

*******

 

 

 

 

 

 

 

Commenter cet article